husitské sněmy
husitské sněmy, shromáždění šlechty (vyšší a nižší), zástupců král. měst a polních vojsk v období husitského hnutí (1419-36) k řešení polit. a ideol. otázek, týkajících se řízení státu. Účastníky h. s. byli vesměs představitelé husitských složek tvořících se stavů (panského, vladyckého a městského), ideol. základnou čtyři pražské artikuly. Ve 20. letech 15.st. měla iniciativní postavení především města (zvl. Praha), koncem 20. let a ve 30. letech se moc přesouvala do rukou šlechty. Nejvýzn. byly sněm čáslavský (červen 1421), svatohavelský (říjen 1423), kutnohorský (únor 1431), svatomartinský (prosinec 1433) a svatovalentinský (březen 1435). Praxe h. s. upevnila stavovské rozčlenění jejich zástupců a vytvořila předpoklady k obecnému feudálně stavovskému dělení společnosti.
