hlas obecně
hlas, vox 1. zool . vokalizace - akustické projevy u živočichů používané při vnitrodruhové a mezidruhové komunikaci. H. je vydáván chvěním hlasivek u ptáků a savců, popř. stridulací, tj. mech. třením ozvučných částí těla, např. u rovnokřídlého hmyzu a brouků, nebo klepáním do ozvučných podkladů, jak to dělají datli, potemníci a termiti, dále prudkým vypouštěním vzduchu, např. syčení hadů nebo některých švábů, popř. zvl. úpravou peří, např. bekání bekasin za letu. Hlas zvířat studuje bioakustika;2. lék . u člověka vznikají zvukové vlny v hrtanu rytmickým přerušováním výdechového vzdušného proudu hlasivkami;3. hud . se rozeznává a) pěvecký h. ženský (soprán, mezzosoprán, alt) a mužský (tenor, baryton, bas). Dále jsou h. vysoké (soprán, tenor), střední (mezzosoprán, baryton) a hluboké (alt, bas); h. stejné (jen mužské nebo jen ženské) nebo smíšené (mužské i ženské). H. prsní je zvučný, h. hrdelní (falzet) je vyšší. jemný; b) h. v hud. skladbě, každá ze zvukových složek skladby. Podle obsazení jsou h. instrumentální a vokální, podle funkce a postavení jsou h. reálné (důležité), vyplňující, obligátní (jež nelze vypustit), sólové atd.; c) jednotlivé rejstříky u varhan, např. h. dřevěné, retné, jazýčkové.
