hercynské vrásnění
hercynské vrásnění [podle lat. Hercynia silva], mladopaleozoický horotvorný pochod, který probíhal od konce devonu do konce permu v šesti dílčích fázích (bretonské, sudetské, krušnohorské, asturské, sálské a falcké). H. v. dotvořilo a konsolidovalo oblast č. masívu a jeho okolí, stejně jako rozsáhlé oblasti záp. Evropy (ve Francii armorický a centrální masív, ve Španělsku hesperský masív). Pásemná pohoří vzniklá h. v. se ozn. jako hercynidy.
