estetická hodnota
estetická hodnota, vztah hodnotícího subjektu k hodnocenému objektu; součást obecného světa materiálních a duchovních hodnot, jíž si člověk uvědomuje svůj vztah k obj. realitě, a tím si ji duchovně osvojuje. E. h. se realizuje na zákl. est. normy, a je tedy historicky proměnným faktem v závislosti na vývoji spol. vztahů. Má proto nadindividuální platnost, i když není obecně závazná. Tradiční est. vyjadřuje přesvědčení o spontánním přisouzení e. h., o definici objektivního zákl. e. h. estetika teprve usiluje. J. W. Goethe např. soudil, že obj. krásu vytváří zákon, který se v určitém jevu svobodně manifestuje.