elektronová konfigurace

elektronová konfigurace, fyz . rozdělení elektronů daného atomu do slupek (skupina se stejným kvantovým číslem n ) a podslupek (stejné kvantové číslo l při daném n ) tak, aby systém respektoval Pauliho princip a měl nejnižší možnou energii. Poslední požadavek vede někdy k nepravidelnostem v postupném zaplňování slupek a podslupek. Elektronová konfigurace se znázorňuje zápisem obsazení orbitalů elektrony. Např. symbol 3p5 znamená, že ve slupce M (hlavní kvantové číslo 3) je orbital p (vedlejší kvantové číslo l) obsazen pěti elektrony. U vodíku je tedy e. k. ls1, u helia ls2, u lithia ls22s1, u neonu, fluoridového aniontu a sodného kationtu ls22s2, 2p6. Zkráceně se e. k. zapisuje pomocí nejbližšího předcházejícího vzácného plynu a následujících obsazených orbitalů. Např. e. k. sodíku je (Ne) 3s1, hořčíku (Ne) 3s2, chromu (Ar) 3d54s1.