elamské výtvarné umění
elamské výtvarné umění, ve 4.tis. př.n.l. se paralelně s obeidskou kult. rozvíjí kult. m. Súzy s polychromovanou keramikou se stylizovanými zvířaty (jeleni, ptáci); ve 3.tis. př.n.l. glyptika (válečkové pečetě) a monumentální soch. pod vlivem sumerským (monumentální vápencové sochy a skalní reliéfy). Ve 2.tis. př.n.l. e. v. u. rozvíjí sumerské dědictví ve vl. výtv. projevu, pětistupňový zikkurat s vnitřním schodištěm a prostorami (Džoga Zambil), bronzové torzo královny Napirasu, kompoziční využívání písma zvl. na stélách (Narámsínova) a barevně glazované terakotové reliéfy. Ve 2. a zač. l.tis. př.n.l. bylo e. v. u. ovlivňováno luristánskými bronzovými kolekcemi eurasijského charakteru (nomádské součásti postrojů, zbraně, nádoby). Od 7.st. př.n.l. se e. v. u. rozvíjelo v rámci médské a perské říše.