distribuce obecně
distribuce [dy-, lat.], rozdělování, rozšiřování, např. d. zboží, rozšiřování časopisů. Odtud příd. jm. distribuční, sloveso distribuovat a přísl. distribučně - 1. rozdělování, rozmísťování; 2. ekon. systém rozdělování zboží prostřednictvím velkoobch. a maloobch.; 3. mat. abstraktní mat. útvar zobecňující pojem funkce. Např. tzv. Dirakova δ - funkce. Důležitá součást aparátu mat. fyziky. V.t. zobecnění funkce; 4. biogeografie šíření organismů v prostoru, a to diseminací, propagací nebo migrací. D. může být aktivní, např. u živočichů během, letem, plaváním, nebo pasívní, hl. u rostlin d. semen vzdušnými a vodními proudy, popř. zprostředkovaná jinými organismy a člověkem; 5. jaz. počet možných kontextů, v nichž se jaz. jednotka (hláska, slovo) může vyskytnout; způsob jejího používání v kombinaci s jinými elementy; 6. psychol. a) d. znaků - systematické rozdělování (třídění) a seskupování psychol. charakteristik do tříd nebo kategorií podle frekvence jejich výskytu. Ve formě numerických tabulek nebo křivky příslušného typu d. (d. normální, asymetrická, bimodální, binomická) umožňuje stanovit variabilitu určitých znaků v populaci nebo míru zastoupení individuálního znaku ve vztahu k jiným proměnným (např. d. zapamatování v závislosti na věku, únavě); b) d. pozornosti - rozdělování pozornosti mezi dominantní podněty vjemového pole. Souvisí se zaměřeností jedince a je závislá na únavě.
