difrakce obecně
difrakce [dy-, lat.], ohyb - d. záření, změna směru šíření záření, vyvolaná překážkou a způsobená vlnovou povahou záření. - D. světla, odchylka světelného paprsku od pův. směru, zpravidla při průchodu úzkou (vzhledem k vlnové délce) štěrbinou. - D. částic, ohyb elementárních částic (např. elektronů, neutronů) na krystalové mřížce, způsobený jejich vlnovým charakterem.
