destruktivita
destruktivita [-ty-], psychol. sklon k otevřenému agresívnímu jednání, zakotvený v psychice jako latentní rys osobnosti, který nemusí být vždy manifestován; opak konstruktivita. D. jako psychická potence představuje vždy negativní trend, který je korigován sebekontrolou, spol. normami a hodnotovým systémem jedince. Projeví-li se v obnažené formě prostřednictvím jednání (např. u agresívně laděných psychopatií), je vždy v rozporu s morálním kodexem člověka. V některých negativistických psychol. teoriích je d. chápána jako primárně motivující faktor (S. Freud). V psychoanalýze odvozen z d. pojem "destrudo", vykládaný jako energetický aspekt a projev předpokládaného pudu smrti (Thanatos).
