deontická logika
deontická logika [-ty-, řec.], druh neklas. logiky vzniklý v rámci log. modální; systém výrazů utvořených pomocí funktorů: je povinno, je dovoleno a je zakázáno. Jako jiné log. kalkuly má i d. l. charakter formaliz.ovaného deduktivního systému. Jednotlivé deontické kalkuly se liší výběrem axiomů a pravidel odvozování. Rozvoj se datuje od 1951, kdy G. H. Wight zavedl dnes již klas. deontický kalkul. Různé systémy d. l. jsou uplatňovány zejména při studiu jaz. etiky a právní teorie.
