dekadence
dekadence [lat.], úpadek, úpadkovost. Odtud dekadentní (slov. dekadentný) a dekadentně apod. V umění se vžilo zvl. pro část liter. z konce 19. a zač. 20.st., jejíž autoři opovrhovali soudobými životními formami. D. poezie - Ch. Baudelaire. D. lit. - J. K. Huysmans (román Naruby, 1884), M. Barrès, G. D'Annunzio, O. Wilde (Obraz Doriana Graye, 1891). V. č. liter. skupina kolem čas. Moderní revue (J. Karásek ze Lvovic, A. Procházka, K. Hlaváček, M. Marten).
