daně
daně, povinné platby do státního nebo místního rozpočtu od subjektů (fyzických či práv. osob) v dosahu působnosti státních či místních orgánů k úhradě nákladů spojených s plněním jejich funkcí. Za daně povinný subjekt nedostává současně žádnou protihodnotu (nenávratnost d.), jde o pravidelnou a opakovanou povinnost zavedenou pouze na zákl. zákona. Zákl. daňově práv. vztahu jsou: subjekt daně (daňový poplatník), tj. osoba, která je povinna platit d. (někdy d. placené poplatníkem odvádí tzv. daňový plátce), objekt daně, tj. hosp. skutečnost, na jejímž zákl. je možno poplatníkovi uložit daňovou povinnost (podle objektu daně se rozlišují d. důchodové, výnosové a majetkové), daňový základ, tj. v penězích vyjádřený daňový objekt, a daňová sazba, tj. měřítko, jímž se stanoví výše d. z daňového zákl. v konkrétním případě. Z ekon. hlediska jsou daně nástrojem znovurozdělení nár. důchodu a jejich sociálně ekon. charakter závisí na daném spol. systému. - Pův. účelem daní bylo získávání příjmů pro stát, měly povahu výlučně fiskální; od 30. let tohoto st. plní i úlohu nefiskální, zejm. formy státní regulace tržního hosp. (antikrizová polit.).