dadaismus
dadaismus [-izm-], z fr. dada - v dětské řeči koníček, hračka - směr v liter. a výtv. um. (1916-23) vzniklý ve Švýcarsku jako est. revolta skupiny umělců různých národností proti absurdním hrůzám války a dosud uznávaným hodnotám spol. i kult.; paralelně se rozvíjel v USA a Německu (M. Ernst), od 1920 soustředěn do Paříže. Ve slovníku náhodně objevený výraz; symbolicky propagoval totální anarchii v životě i kultuře, absolutní svobodu tvorby a umění zbavené sociální funkce. Dadaisté (T. Tzara, A. Breton, R. Hülsenbeck) žádali zrušení všech lit. konvencí, nadvládu spontaneity, jež vedla k naivitě a primitivismu, a úplnou destrukci jazyka (slova básně jsou chápána jako čistý zvukový komplex). Ve výtv. projevu používali obrácené písmo, nalepovali roztrhaný papír na hrubé plátno ap. V pol. 20.let přecházel d. k surrealismu; v č. liter. se hlouběji neujal, zčásti ovlivnil členy Devětsilu, počátky č. poetismu a div. tvorby J. Voskovce a J. Wericha.
