dělostřelectvo
dělostřelectvo, zastarale artilerie součást pozemního vojska a vojenského nám. Vyznačuje se schopností vést mohutnou a přesnou palbu na velké dálky, rozsáhle manévrovat palbou a pohybem a rychle soustřeďovat palbu na nejdůl. objekty (cíle). Podle určení se d. pozemního vojska dělí na pozemní a protiletadlové. Pozemní d. se dělí na kanónové, houfnicové, protitankové, horské, raketomety a minomety. Podle způsobu přesunu se d. dělí na samohybné a tažné, podle konstrukce na d. s drážkovou nebo hladkou hlavní, bezzákluzové a reaktivní. Protiletadlové d. tvoří jednotky a útvary vyzbrojené protiletadlovými děly (raketami) různé ráže. D. voj. nám. má za úkol bojovat s nám., vzdušným i pozemním protivníkem. Dělí se na lodní, výsadkové a pobřežní. - Pro zabezpečení své bojové činnosti používá d. speciální útvary a jed., např. topografické, povětrnostní a fotogrammetrické služby.
