chán panovník
chán [z tureckého chagan, chakan, kagan - vládce, panovník], turecký a mongolský titul vůdce kmene. U Mongolů ve 13.-14.st. vládce ulusu, ve státech vzniklých po rozpadu mongolské říše titul panovníka, v osmanské říši titul sultána, v lránu za Safíjovců titul vládce oblasti a jeden z titulů voj. šlechty.
