brzda
brzda, 1. stroj. zařízení, které zpomaluje nebo úplně zastavuje pohyb stroje (v.t. brzdění). Podle konstrukce se rozeznává b. špalíková, pásová, čelisťová, disková, lamelová. Může být ovládána mechanicky (tlakem vyvozeným lidskou silou nebo pružinou), hydraulicky (tlakem kapaliny od tlakového čerpadla), pneumaticky (přetlakem od kompresoru nebo podtlakem od vývěvy), elmag. (tahem elektromagnetu) nebo samočinně bez přímého zásahu člověka (např. působením odstředivé síly). U el. vozidel se jako b. používají hnací motory pracující jako dynama, jejichž proud se v odpornících mění v odpadní teplo; 2. let. viz aerodynamická brzda.
