bolševismus
bolševismus [-iz-, rus.], totalitní, rev., marx. směr polit. myšlení v mez. děl. hnutí vzniklý zač. 20.st. v Rusku a ztělesněný v proletářské straně nového typu vytvořené V. I. Leninem. Termín b. vznikl na II. sjezdu SDDSR 1903, kde stoupenci Leninovy rev. orientace získali většinu (rus. boľšinstvo) hlasů proti oportunistické menšině (rusky menšinstvo; v.t. menševismus). Bolševismus, jehož základem je marx.-len., se utvářel v období v Rusku; byl formován zkušenostmi tří rus. rev., v boji s různými protimarx., reformistickými a protilen. směry v rus. i mez. děl. hnutí. Vypracoval nové organizační zásady proletářské strany, nově vytyčil úlohu dělnictva v burž. dem. rev., rozpracoval marx. učení o diktatuře proletariátu, otázku spojenců dělnictva v rev. a určil strategii a taktiku rev. strany za social. revoluce a při budování socialismu. B. představoval jednotu rev. teorie a praxe, ideových, organizačních a taktických principů činnosti proletářské strany. Již svou podstatou byl důsledně internacionalistický a principiálně bojoval proti všem formám nacionalismu. Bolš. strana byla stranou social. rev., diktatury proletariátu, proletářského internacionalismu, boje za socialismus a komunismus, stranou pevně spojenou s masami pracujících, vylučující frakcionářství, neústupnou v zásadách, zároveň však pružnou při jejich konkrétním uplatňování. B. je úzce spjat s dějinami s býv. Komunistickou sranou Sovětského svazu KSSS a po 1991 s Komunistickou stranou Ruské federace KPRF. B. dovedla bolševické politiky pod vedením V. I. Lenina k vítězství ve Velké říjnové socialistické revoluci VŘSR a budováním totalitního socialistického Ruska a později SSSR i s dějinami totalitních kom. proudu v mez. děl. hnutí po 1917. Kominterna přijala b. za vzor činnosti KS, varujíc současně před mech. přenášením rus. zkušeností (v.t. bolševizace komunistických stran). - 1917 - 52 byl výraz strana bolševiků součástí oficiálního názvu rus., resp. sov. KS - SDDSR(b), KSR(b), VKS(b).
