berlínský kongres 1878
berlínský kongres 1878, mez. konfer. (Rusko, Rakousko-Uhersko, Velká Británie, Německo, Francie, Itálie, Turecko) v Berlíně 13. 6. až 13. 7. 1878. Cílem byla revize mírové smlouvy, uzavřené 3. 3. 1878 v San Stefanu po vítězné válce Ruska s Tureckem, ve prospěch zejm. Turecka a Rakouska-Uherska. - Výsledkem bylo uznání nezávislosti Rumunska, Srbska a Černé Hory. Bulharsko bylo omezeno na sev. část (jako auton. knížectví), jeho již. část (tzv. Vých. Rumelie) se vrátila pod tureckou správu. Rusku zůstala již. část Besarábie a maloas. oblast se střediskem v Karsu. Rakousko-Uhersko obdrželo právo okupovat Bosnu, Hercegovinu a novopazarský sandžak; Cerná Hora získala přístup k moři (Bar) pod voj. dohledem Rakouska-Uherska. Na b. k. získala převahu brit. politika (B. Disraeli), dipl. podpořená v balk. otázce organizátorem a předsedou kongresu O. Bismarckem. Za svou podporu Turecka obdržela Británie od osmanské říše na zákl. tajné dohody Kypr. Otázka sebeurčení balk. nár. nebyla na kongresu vyřešena, nesprávné stanovení hranic se stalo podnětem dalších konfliktů na Balkáně za účasti velmocí.
