bazén
bazén [fr.] 1. umělá vodní nádrž; součást parkové a zahradní arch., často spojená s vodotryskem nebo fontánou, rozšířená zejm. v arch. starověké, islámské a renes. v souvislosti s rozvojem paláců a zahrad; 2. sport. a) umělá vodní nádrž se stanovenou délkou (25 m, od 1955 pro uznání svět. rekordů 50 m), šířkou a úhlem stoupání dna, určená k plavání. Rozlišují se otevřené a kryté b., dále b. pro vodní pólo, skokanské, závodní, cvičné a univerzální; b) umělá vodní nádrž pro kanoistický a veslařský trénink.
