barviva obecně
barviva 1. chem. org. slouč. s takovou strukturou molek., která umožňuje absorpci světla ve viditelné části spektra a současně umožňuje fyz. nebo chem. vazbu s vybarvovaným substrátem. Nositelem barevnosti jsou skupiny obsahující dvojné vazby, tzv. chromofory (skupina azo-, nitro-, nitroso-, karbonylová), které zavedeny do bezbarvé slouč. učiní ji barevnou. Vlastní slouč. nesoucí chromofory se nazývá chromogen. Intenzitu zbarvení a afinitu k substrátu zvyšují auxochromy (skupina hydroxy-, amino-, alkylamino-). Barevnost je podmíněna rozsáhlým konjugovaným systémem dvojných vazeb v molekule barviva. B . přírodní - pův. rostl. b. (indigo, alizarin, hena, kurkumin, katechin) nebo živoč. b. (antický purpur, košenila) mají význam spíše historický; vzrůstá důležitost nových typů rostl. barviv pro barvení poživatin (např. z červené řepy). Zvláštní skupinu tvoří b. biologická: b. krevní (hemoglobiny, erythrokruoriny, hemoerythriny, hemokupreiny), b. žlučová (bilirubin), b. listová (chlorofyl) aj. B. syntetická: prům. vyráběné barevné slouč. pro zušlechťování nejrůznějších substrátů; syntetizují se z velkého množství polotovarů, založených na produktech zpracování ropy a dehtu. Podle chem. struktury se b. syntetická dělí na nitro, nitrosová, azová, azometinová, azokondenzační, indigoidní, hydroxyketonová, antrachinonová, polycyklická, ftalocyaninová. Nejpoužívanější jsou azobarviva. Podle aplikace b. zahrnují několik desítek technol. tříd, např. a) pro textil: na bavlnu - přímá (čs. saturnová), reaktivní (ostazinová), kypová (ostanthrenová), diazotační (azogenová); na vlnu - kyselá obyč. a metalokomplexní (midlonová, egacidová, chromolanová, ostalanová, alizarinová chromová); pro syntetická vlákna disperzní (ostacetová); b) pro plasty, nátěrové hmoty, gumu, polygrafii org. pigmenty (versálová, rykobary, rykoleny); c) na kůži - kyselá (korostanová, koregalová); dále pro viskózová vlákna (b. ve hmotě) - pigmenty (versatinové); opticky zjasňující prostředky (ryluxy) pro textil, papír, plasty, prací přípravky aj. Výroba org. barviv u nás byla zahájena 1907 syntetickým alizarinem ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí n. L., tj. Spolchemie a současná č. a slovenská výroba zahrnuje na 300 obch. značek; 2. mikrob. buněčné produkty vázané buď na buňku (b. chromoforní), nebo vylučovaní do prostředí (b. chromoparní). B. jsou typická pro některé bakterie; např. Pseudomonas aeruginosa tvoří buď modrozelený pyocyanin, žlutozelený fluorescein, nebo červený pyorubrin; Serratia marcescens červené b., prodigiosin pyrolo. vé řady; Staphylococcus aureus zlato-žlutý pigment xantinové povahy; My cobacterium tuberculosis žlutý fthiokol; Azotobacter černý melanin ap. B. jsou rozpustná buď ve vodě, nebo v org. rozpouštědlech. Funkce tvorby pigmentu u bakteriálních buněk není zcela objasněná, ačkoliv některá b. mají specifické účinky, např. antibiotické; 3. bot. b. rostlin - různorodá chem. skupina biol. účinných látek, které působí jako fotoreceptory světelného záření ve fotosyntéze (chlorofyly, karoteny, xantofyly, biliproteiny), ovlivňují vývoj rostlin a klíčení semen (fytochromy), tvoří složky transportu v dýchacím řetězci (cytochromy, ferredoxiny) a způsobují zbarvení květů, plodů a plodnic hub (anthocyaniny, flavonoidy, karotenoidy); 4. zool. b. živočichů - org. látky různé chem. stavby přítomné v tělech živočichů : a) melaniny - b. kůže, srsti a peří, která podmiňují zbarvení živočichů; b) b. dýchací, např. hemoglobin, chlorokruorin a hemocyanin, která se účastní dýchání; v.t. krevní barviva; c) b. žlučová, např. biliverdin a bilirubin, uplatňující se v metabolismu; d) b. tkáňová, např. myoglobin; e) b. buněční, k nimž patří cytochromy a vitamin B12.
