Zvíkov
Zvíkov, hrad u Zvíkovského Podhradí (obec Oslov), okr. Písek, na soutoku Vltavy s Otavou. - Jeden z nejvýznamnějších českých královských hradů. Zal. na místě keltského oppida Přemyslem I. Otakarem, poprvé doložen 1234, později též pod jménem Klingenberg. K nejst. objektům patří románská čtverhranná obytná věž zvaná Markomanka či Hlízová věž z 1.pol. 13.st. Kolem pol. 13.st. za Václava I. začala gotická přestavba hradu, dále rozvinutá za Přemysla II. Otakara; vznikla uzavřená palácová dispozice ve tvaru nepravidelného pětiúhelníku s obytnými a reprezentačními prostorami, král. kaplí sv. Václava a arkádovým ochozem. V 2. pol. 13. století byla před palácem vybudována okrouhlá věž s břitem a kolem hradu hradba s nárožními věžicemi. Ke Z. příslušelo několik desítek vesnic a zvíkovští manové. Purkrabský úřad zastávali často přední č. pánové (Purkart z Janovic, Bavorové ze Strakonic). Po větší část 14. a 15.st. drželi Z. jako král. zástavu Rožmberkové; za jejich správy zaveden na hrad vodovod. 1473 získali Z. do zástavní a 1574 do dědičné držby Švamberkové. Za Švamberků pozdně got. výzdoba hradu, zejm. kaple; oltář s reliéfním výjevem Oplakávání Krista (zač. 16.st.). V 16.st. renesanční úpravy. Švamberkové se účastnili českého stavovského povstání 1618-20, po jeho porážce vzdorovala posádka Z. obléhání do 1622. Z. byl konfiskován a odevzdán Eggenbergům, 1719 až 1948 byl v majetku Schwarzenbergů. Koncem 19.st. a ve 20.st. hrad rekonstruován; předhradí zatopeno Orlickou přehradní nádrží. Národní kulturní památka.
