Znojmo město
Znojmo, okr. město v Jihomor. kraji, ve Znojemské pahorkatině na Dyji; 36 618 obyv. (2001) srov. 37 835 obyv. (1986). - Staré osídlení; ve velkomor. období hradiště v místě dnešního Hradiště sv. Hypolita. Po připojení Moravy k Čechám zač. 11.st. Z. nejvýzn. oporou opevněného systému na jihomoravské hranici. Znojemský hrad v 11.-12.st. sídlem údělných knížat spravujících již. Moravu; ve 12.st. nazýváni též Konrádovci (časté rodové jméno). Konrádovci měli vysoké polit. ambice, usilovali o vládu v č. státě. Na počest sňatku Konráda II. Znojem ského se srb. priceznou Marií 1132 byla vymalována znojemská románská rotunda cyklem znázorňujícím genealogii Přemyslovců a jejich povolání k vládě. 1190 byl v blízké Louce založen premonstrátský klášter. Znojemští Přemyslovci vymřeli 1191 Konrádem II. Otou. Na přelomu 12. a 13.st. se Z. rozvíjelo jako význ. hosp. centrum; 1226 Přemysl I. Otakar založil v podhradí město, které patřilo v období feud. k nejvýzn. na Moravě. Strategický význ. m. se projevil zejm. v 15.st. a za č. stavovského odboje 1618-20. Od vrcholného feud. do 1850 Z. sídlem kraje. V l.pol. 18.st. část hradu přestavěna na zámek a část na pivovar. Z. bylo tradičním centrem vinařství, od 16.st. pěstování okurek. - Z. je m. památkovou rezervací (kostely, m. domy, systém chodeb a sklepů v podzemí z 15.-17.st., část opevnění); románská rotunda je národní kulturní památkou. - Prům. stroj. (Motorpal, Sklostroj, Strojobal), el.tech., kožedělný, keramický a cihlářský, dřevozpracující a nábytkářský, oděvní, obuvnický, pekárenský, pivovarnický, mlékárenský (Lacrum), konzervárenský (Jihomor. Fruta - okurkové, zeleninové a ovocné konzervy), vinařský. Muzeum. Nová výstavba, sport. areály.
