Zeyer Julius
Zeyer Julius , 26. 4. 1841 - 29. 1. 1901, č. romantický básník a prozaik. V epických básních a prózách zobrazoval postavy schopné velkých činů a silných citů, popisoval jejich svobodymilovnost, hrdost, věrnost a obětavost v boji proti silám zla. Veršovou epiku (Vyšehrad, Zpěv o pomstě za Igora, Karolínská epopeja, Z letopisů lásky ) a prózu (Ondřej Černyšev, Román o věrném přátelství Amise a Amila ) doprovázela dram. tvorba zpracovávající náměty starých renes. a orient. povídek (Stará historie , Sulamit , Bratři ), později se přiklánějící výrazněji k mytickým a pohádkovým látkám domácím (Radúz a Mahulena - s hudbou J. Suka). Romány Jan Maria Plojhar a Dům U tonoucí hvězdy . Symbolicky zachytil osud č. a sl. národa i víru v jejich budoucnost (Tři legendy o krucifixu ).
