Wu-ťing
Wu-ťing, Pět kanonických knih, Pět klasiků - nejst. písemné památky Číny; knihy jsou hl. spisy konfuciánské tradice, tvoří základ studia ke státním zkouškám a byly oficiálním zdrojem poznání a morálky do zač. 20. st. W.-ť. byly uvedeny již za dyn. Chan (206 př.n.l.-220 n.l.). První kniha I -ťing (Kniha proměn), 7.st. př.n.l., je výkladem pův. vesmíru a knihou věšteckou. Druhá kniha Su - ťing (Kniha dokumentů), 5.-2.st. př.n.l., je sbírkou nejst. dokumentů. Třetí kniha S' - ťing (Kniha písní), ll.-6.st. př.n.l., nejst. sbírka poezie; redakce připisována Konfuciovi. Čtvrtá kniha Li - ťing (Kniha obřadů), 2.st. př.n.l.-2.st.n.l., obsahuje návody týkající se rituálů chování a jednání a pátá kniha Čchun - čchiou (Letopisy jara a podzimu) je nejst. dochovaná kronika o událostech 722-481 před naším letopočtem. Wu Ťing-c', 1701-1754, čín. romanopisec; autor sat. románu Žu - lin waj - š (Neoficiální historie konfuciánů, č. Literáti a mandaríni ), v němž podal krit. obraz čín. spol. 18.st., zvl. vrstvy vzdělanců a byrokratů.
