Wittelsbachové
Wittelsbachové, něm. feud. rod, odvozený od Luitpoldovců; v 11.st. hrabata z Scheyernu a falckrabí bavorští, 1124 zal. hrad Wittelsbach; falckrabí Ota (†1183) obdržel 1180 od Fridricha I. Barbarossy za pomoc v jeho it. polit. vévodství bavorské a Otův syn Ludvík (†1231) Rýnskou Falc. 1255 se W. rozdělili na větev bavorskou (nejvýzn. členy Ludvík IV. Bavor a Maxmilián I.) a falckou (Ruprecht Falkký); falcká měla kurfiřtský hlas (s výjimkou 1620-48), 1654-1718 vládla její větev ve Švédsku, 1777 získala dědictví po bavorské větvi a spojila Bavory a Falc; 1806 získala titul bavorských králů, 1918 z bavorského trůnu sesazena.
