Venezuela dějiny
Venezuela - dějiny Uzemí osídlené Indiány se už koncem 15.st. stalo součástí špan. koloniální říše. 1810 ve V. vypukla válka za nezávislost, vedená rodákem z Caracasu S. Bolívarem. Po bojích se 1819 stala V. součástí Velké Kolumbie, od 1830 samostatná rep. Další vnitropolit. vývoj byl charakterizován soupeřením liberálů (burž.) s konzervativci (pozemkoví vlastníci, církev). Od 1. pol. 20.st. rostla hosp. závislost země na USA, ze které se od pol. 70. let postupně vymaňuje. do 15.st. území V. osídleno Indiány (Aravakové, Karibové) 1498 K. Kolumbus na své třetí cestě objevil pobřeží Venezuely 1499 první špan. usedlíci; název V. (Malé Benátky) podle indiánských nákolních staveb v zálivu Maracaibo 1528 špan. král Karel V. prodal Welserům právo dobývat a osidlovat pobřeží Venezuely 16.st. špan. kolonizace (rozvoj plantážnictví a pastevectví skotu); dovoz otroků z Afriky 1749 protišpan. povstání; poraženo 1777 ustavena gen. kapitánie Venezuela 1797 protišpan. spiknutí v Caracasu; poraženo 1806 neúspěšný pokus o získání nezávislosti (S. F. Miranda) 1810 zač. války za nezávislost (S. Bolívar y Ponte) 1811 vyhlášeny samostatné Spojené státy venezuelské 1812-19 španělská okupace 1819 nezávislost; součást Velké Kolumbie 1830 odtržení od Velké Kolumbie, samostatnost 2. pol. 19.st. soupeření liberálů a konzervativců; obč. války 1908-35 státní převrat; pravicová diktatura 1931 v ilegalitě založena KS 1941 zal. strana Dem. akce, vůdce R. Betancourt 1945 vyhlášení války Německu a Japonsku; legalizace KS; státní převrat, prez. R. Betancourt 1947 prez. spisovatel R. Gallegos 1948 voj. převrat; zrušení dem. svobod 1952-58 pravicová diktatura (M. Pérez-Jiménez) 1958 po pádu diktatury u moci vládní junta; obnovení dem. svobod 1959 R. Betancourt se ujal funkce prez. (zvolen 1958); orientace na pravicové síly 1960-62 řada vystoupení pracujících proti vládní politice 1962 zákaz KS 1963-68 perzekuce dem. sil 1968 částečná demokratizace polit. života 1969 prez. R. Caldera (zvolen 1968); propuštění polit. vězňů, legalizace KS 1974-76 zastátnění důlního a ropného průmyslu 1979 prez. L. Herrera Campins 1980 změny ve vládě; VI. sjezd KS, generální tajemník J. Faría, předseda G. Machado 1981 zestátnění výr. a zpracování hliníku 1984 prez. J. Lusinchi (zvolen 1983) 2. pol. 80. let akt. role V. při řešení regionálních mez. konfliktů v Lat. Americe
