Velká emigrace
Velká emigrace, polská polit. emigrace po porážce listopadového povstání 1830-1831; zahrnovala 8 000-9 000 osob, převážně důstojníků a příslušníků inteligence, vesměs aristokratického původu. Asi dvě třetiny emigrantů se usadily ve Francii, další skupiny ve Velké Británii, Belgii, Švýcarsku, Německu, USA i Alžírsku. V. e. se rozpadla do dvou táborů: konzervativního, navazujícího na aristokraticko-patriotické tradice a sdruženého kolem pařížského hotelu Lambert, sídla svého vůdce, knížete A. J. Czartoryského (tzv. blok "hotel Lambert"), a demokratického, sledujícího program burž. dem. přestavby Polska a reprezentovaného především historikem J. Lelewelem a organizací Towarzystwo Demokratyczne Polskie. Radikální levice V. e. vytvořila 1835 ve Velké Británii rev. dem. organizaci Lud Polski, spolupracující s brit. chartisty, a 1856 organizaci Gromada Rewolucyjna Londyn (v.t. Londýn). V. e., zejm. její dem. křídlo, ovlivňovala ve 30. a 40. letech 19.st. vnitropolit. vývoj v Polsku a řídila akce domácí rezistence. Její příslušníci se též výrazně podíleli na rozvoji pol. nár. kultury v 1.pol. 19.st. - Na V. e. pak navázaly další vlny pol. emigrace po neúspěchu rev. 1848-49 a polském povstání 1863-64.
