Velká vlastenecká válka
Velká vlastenecká válka, osvoboditelská válka Ruska a dalších národů SSSR proti nacist. Německu a jeho spojencům 1941-45, značná část 2. svět. války. Zahájena přepadem Ruska nacist. Německem v noci na 22.6. 1941 (plán Barbarossa); cílem hitlerovských stratégů bylo v bleskové válce během max. 2 měsíců proniknout hluboko do ruského vnitrozemí, obklíčit a posléze zničit hl. voj. síly sov. státu. V momentu napadení disponovalo nacist. voj. velení na hranicích SSSR 5,5 mil. vojáků, 2 700 tanky, 5 000 letadly. Proti nim stálo 2,9 mil. sov. vojáků, 1 800 těžkých a stř. tanků a 1 540 letadel novější konstrukce. - První etapa války (1941-listopad 1942) byla ve znamení ústupu sov. vojsk, mobilizace hospodářského a vojenského potenciálu země k obraně proti nepříteli a zároveň ve znamení úspěšných protiofenzív, které předznamenávaly budoucí zásadní obrat válečných událostí. Druhá etapa (listopad 1942-konec 1943) byla charakterizována růstem válečné výroby, rozšířením bojových rezerv SSSR a významnými sov. ofenzívami (vítězství u Stalingradu, kurská bitva, prolomení blokády Leningradu), které znamenaly zásadní obrat ve vývoji válečné situace ve prospěch sov. vojsk, jež výrazně převzala strategickou iniciativu. Třetí etapa (leden 1944-8. květen 1945) byla ve znamení vítězného postupu sov. vojsk, která po osvobození sov. území přinesla svobodu i ostatním porobeným evr. národům. Likvidaci voj. sil nacist. Německa završila Sov. armáda pražskou operací, jíž fakticky skončila 2. svět. válka v Evropě. V souladu s usnesením jaltské (krymské) a postupimské (berlínské) konference vstoupil SSSR 8. 8. 1945 do války s Japonskem. Sov. vojska porazila jap. kuantungskou armádu v Mandžusku a význ. tak přispěla ke kapitulaci Japonska 2. 9. 1945. - V průběhu války ztratil SSSR přes 20 mil. obyv. (asi 40% všech padlých ve 2. svět. válce byli sov. občané), hosp. škody dosáhly 2 600 mld. rublů, byly zničeny a poškozeny stovky měst, asi 70 000 vesnic a okolo 32 000 prům. podniků. Průběh a výsledky V. v. v. měly rozhodující vliv na průběh 2. svět. války i na poválečné uspořádání světa. V důsledku války došlo k zákl. změně mez. situace; začala nová etapa všeob. krize kap., řada evr. a as. zemí vstoupila na cestu budování socialismu, byly položeny základy svět. social. soustavy a nastal mohutný rozmach nár. osvob. hnutí v koloniálních zemích, který vedl k rozpadu koloniálního systému imperialismu. 1941 22. 6. přepadení SSSR nacist. Německem (plán Barbarossa), zač. Velké vlastenecké války sov. lidu. - K nacist. útoku se připojily vlády fašist. Itálie a Rumunska (22. 6.), klerofašist. Slovenské republiky (23. 6.), Finska (26. 6.) a Maďarska (27. 6.). - Prohlášení brit. vlády o podpoře SSSR ve válce proti nacist. Německu 22. 6.-20. 7. brestská obrana 22. 6.-9. 7. nacisté obsadili Litvu, Lotyšsko, Bělorusko, část Ukrajiny 23. 6. vytvořena Stavka, mimořádný orgán nejvyššího voj. velení; předsedou S. K. Timošenko 24. 6. prohlášení prez. USA F. D. Roosevelta o pomoci SSSR v boji proti nacist. agresi; vytvořena Evakuační rada 29. 6. rada lid. komisařů a ÚV VKS(b) vyhlásily program boje s nepřítelem (přestavba nár. hosp. na válečný stav, mobilizace sil a prostředků na obranu země, organizace partyzánského boje v týlu nepřítele) 30. 6. vytvořen Státní výbor obrany v čele s J. V. Stalinem 3. 7. provolání J. V. Stalina k lidu obsahovalo program boje proti agresorům 10. 7. v čele Stavky J. V. Stalin 10. 7.-10. 9. smolenská bitva 10. 7. 1941 až 10. 8. 1944 leningradská bitva; hrdinná obrana Leningradu 11. 7.-19. 9. kyjevská operace; obrana Kyjeva 12. 7. podepsána sov.-brit. dohoda o společných akcích proti nacist. Německu (vyloučen separátní mír, zač. formování protihitlerovské koalice) 18. a 30. 7. podepsány dohody mezi SSSR, ČSR a Polskem o obnovení dipl. styků, o vzájemné pomoci ve válce proti fašist. Německu a o vytváření čs. a pol. voj. jednotek na sov. území červenec-srpen úporné boje po celé šíři fronty, přechod ke strategické obraně; nacist. vojska pronikla hluboko na sov. území 4. 8.-16. 10. obrana Oděsy 5. 8. padl Smolensk; sev. skupina nacist. armád zaútočila na Leningrad 16. 8. sov.-brit. dohoda o obchodu, úvěru a clearingu 7.-28. 8. obrana Tallinu 25. 8. nóta íránské vládě o vyslání sov. a brit. vojsk do Iránu 8. 9. nacist. vojska zastavena před Leningradem; zač. blokády 18. 9. vznikly první sov. gardové jednotky 20. 9. Kyjev dobyt nacist. vojsky 24. 9. SSSR se připojil k Atlantické chartě 29. 9.-1. 10. moskevská konference zástupců SSSR, USA a Velká Británie 30. 9. 1941 až 20. 4. 1942 moskevská bitva 30. 9. zač. nacistické ofenzívy na Moskvu 24. 10.-5. 12. hrdinná obrana Tuly 30. 10. 1941 až 4. 7. 1942 hrdinná obrana Sevastopolu listopad až úder osmdesáti nacist. divizí armádní skupiny Střed bezproprosinec středně na Moskvu; zastaven 25-30 km před městem 5.-6. 12. sov. jednotky přešly pod Moskvou do protiútoku; osvobozena Moskevská, Tulská a Rjazaňská oblast; výsledky sov. ofenzívy rozbily legendu o neporazitelnosti nacist. armád - krach strategie a ideologie bleskové války 16.-17. 12. sovětsko-britská jednání v Moskvě 26. 12. 1941 až 2. 1. 1942 kerčsko-feodosijská operace 1942 1. l. ve Washingtonu podepsána deklarace 26 zemí o společném boji proti mocnostem Osy 6. 1. sov. nóta všem zastupitelským úřadům akreditovaným v SSSR o nacist. zločinech na sov. území 8. l.-20. 4. všeob. ofenzíva Sov. armády na celé sov.-něm. frontě; ústup nacist. vojsk až o 400 kilometrů 5. 2. v Buzuluku vytvořen l. čs. samostatný prapor v SSSR 13. 2. výnos prezídia Nejvyššího sovětu SSSR o mobilizaci všeho práceschopného obyv. měst do výroby 5. 3. Kongres slovanských národů v Moskvě o společném boji proti fašismu (v.t. Všeslovanský výbor v Moskvě) květen charkovská operace; zač. hnutí social. soutěže na pomoc frontě 26. 5. v Londýně podepsána sov.-brit. smlouva o válečném spojenectví a poválečné spolupráci 30. 5. vytvořen ústřední štáb partyzánského hnutí při hl. stanu vrchního velení 11. 6. ve Washingtonu podepsána smlouva s USA o podmínkách vzájemné pomoci v boji proti nacist. agresi 12. 6. zveřejněno sov.-brit. a sov.-amer. komuniké o otevření druhé fronty v Evropě v roce 1942 4. 7. sov. vojska po hrdinné dvěstěpadesátidenní obraně obklíčeného Sevastopolu opustila město. Ve složité situaci strana vydala heslo ,,Ani krok vzad!\\\" 12. 7. vytvořen stalingradský front 17. 7. 1942 až 2. 2. 1943 stalingradská bitva 25. 7. 1942 až 9. 10. 1943 bitva o Kavkaz 12.-15. 8. porada předsedů vlád SSSR a Velké Británie za účasti zplnomocněnce amer. prezidenta 19. 8.-26. 9. obrana Novorossijska 2. 10. na obsazené Ukrajině vytvořen ilegální ÚV KS(b) Ukrajiny 11. 10. vytvořen ilegální ÚV KS(b) Běloruska 2. 11. výnos prezídia Nejvyššího sovětu SSSR o vytvoření mimořádné státní komise pro vyšetřování zločinů nacist. útočníků a jejich domácích přisluhovačů 19.-20. 11. zač. sov. protiofenzívy u Stalingradu 23. ll. dokončeno obklíčení nacist. vojsk u Stalingradu přelom 1942-43 přechod partyzánské jednotky S. A. Kovpaka z brjanských lesů na pravý břeh Dněpru 1943 10. l.-2. 2. vítězné ukončení stalingradské bitvy 12.-18. 1. sov. vojska prolomila blokádu Leningradu již. od Ladožského jezera 4. 2.-6. 4. novorossijská operace únor-březen charkovská bitva 8. 3. v bojích na přístupech k Charkovu u obce Sokolovo poprvé v boji nasazena čs. voj. jednotka vedená pplk. L. Svobodou l. 4. fr. letka Normandie nasazena na sov.-něm. frontě 5. 7.-23. 8. kurská bitva; dovršen zákl. obrat v průběhu válečných operací; nacist. vojska v definitivní strategické defenzívě 3. 8.-prosinec akce sov. partyzánů k destrukci žel. tratí 5. 8. osvobozen Orël a Belgorod 7. 8.-2. 10. smolenská operace 13. 8.-22.9. donbaská operace 21. 8. usnesení rady lid. komisařů a ÚV VKS(b) o obnově hospodářství na osvobozených územích l. 9.-3. 10. brjanská operace 9. 9.-9. 10. novorossijsko-tamanská operace 21.-30. 9. sov. úder na linii Dněpru 19.-30. 10. moskevská konference min. zahr. věcí SSSR, USA, Velké Británie a Číny; vydána Deklarace čtyř k otázkám všeobecné bezpečnosti podzim rozmach partyzánského hnutí. SSSR dosáhl všeob. hosp. a voj. převahy nad nacist. Německem; konsolidace hosp. poměrů na osvobozeném území. Sov. úspěchy na frontách vedly k aktivizaci hnutí odporu v zemích okupovaných nacisty 3.-13. ll. kyjevská operace 6. 11. osvobozen Kyjev; bojů se zúčastnila i 1. čs. samostatná brigáda (vyznamenána Suvorovovým řádem) 28. 11.-1. 12. teheránská konference 12. 12. podepsána čs.-sov. smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci 1944 leden-únor leningradsko-novgorodská operace 14. l.-1. 3. porážka nacist. vojsk pod Leningradem a Novgorodem 24. l.-17. 2. korsuňševčenkovská operace 24. 1.-12. 5. osvobozena pravobřežní Ukrajina, část západní Ukrajiny a Krymu 26. 3. sov. vojska dosáhla hranic s Rumunskem na ř. Prut 8. 4.-12. 5. krymská operace 10. 4. osvobozena Oděsa 9. 5. osvobozen Sevastopol 13. 5. výzva vlád SSSR, Velké Británie a USA vládám Maďarska, Rumunska, Bulharska a Finska, aby zastavily válku po boku nacist. Německa 6. 6. ve Francii otevřena druhá fronta 10. 6.-9. 8. porážka finských vojsk na Karelské šíji 23. 6.-29. 8. běloruská operace; osvobozeny Běloruská SSR, část Litevské a Lotyšské SSR a vých. oblasti Polska 3. 7. osvobozen Minsk 10. 7.-22. 10. útok sov. vojsk v Pobaltí 13. 7. osvobozen Viľnjus 13. 7.-29. 8. lvovsko-sandoměřská operace 17. 7. sovětská vojska překročila Západní Bug a zahájila osvobozování Polska 20.-29. 8. jasko-kišiněvská operace 24. 8. osvobozen Kišinëv; Rumunsko vyhlásilo válku nacist. Německu 29. 8.-27. 10. Slovenské národní povstání 31. 8. Sov. armáda osvobodila Bukurešť září Bulharsko vyhlásilo válku nacist. Německu 8. 9.-28. 10. karpatsko-dukelská operace 12. 9. SSSR, USA a Velká Británie podepsaly dohodu o příměří s Rumunskem; podepsán protokol dohody o okupačních pásmech v Německu 15. 9. vstup sov. vojsk do Sofie 14. 9.-31. 10. baltská operace; osvobozeno Estonsko, Litva a Lotyšsko 19. 9. uzavřeno příměří s Finskem 22. 9. osvobozen Tallin 28. 9.-20. 10. bělehradská operace 6. 10. Sov. armáda a 1. čs. armádní sbor po těžkých bojích vstoupily Dukelským průsmykem na území Československa 9.-18. 10. jednání nejvyšších sov. a brit. představitelů v Moskvě 13. 10. osvobozena Riga říjen dokončeno osvobození sov. území 20. 10. osvobozen Bělehrad 28. 10. uzavřeno příměří s Bulharskem 29. 10. 1944 až 13. 2. 1945 budapešťská operace 1945 12. 1.-3. 2. viselsko-oderská operace 13. 1.-25. 4. východopruská operace 17. l. osvobozena Varšava 20. l. podepsáno příměří s Maďarskem 4.-l l. 2. jaltská (krymská) konference představitelů SSSR, USA a Velké Británie 13. 2. osvobozena Budapešť 6.-15. 3. blatenská operace 12. 3.-30. 4. ostravská operace 16. 3.-15. 4. vídeňská operace 25. 3.-5. 5. bratislavsko-brněnská operace 4. 4. osvobozena Bratislava 5. 4. sov. vláda vypověděla sov.-jap. pakt o neutralitě z 13. 4. 1941 13. 4. osvobozena Vídeň 16. 4.-8. 5. berlínská operace 25. 4. setkání sov. a amer. vojsk na Labi u Torgau 30. 4. vztyčen prapor vítězství nad budovou říšského sněmu v Berlíně; osvobozena Ostrava 2. 5. Sov. armáda zlomila poslední odpor nacistů v Berlíně 6.-11. 5. pražská operace 8. 5. představitelé nacist. Německa podepsali v Berlíně-Karlshorstu bezpodmínečnou kapitulaci 9. 5. osvobozena Praha; Den vítězství; konec 2. světové války v Evropě 5. 6. Deklarace oporážce nacistickéého Německa a převzetí moci v Německu čtyřmi spojeneckými mocnostmi 24. 6. přehlídka vítězství na Rudém náměstí v Moskvě 17. 7.-2. 8. postupimská (berlínská) konference 8. 8. SSSR vypověděl válku Japonsku 9. 8.-2. 9. válka na Dálném východě; porážka a bezpodmínečná kapitulace japonských vojsk; mandžuská operace 8. 8.-19. 8. charbinsko-girinská operace, chingansko-mukdenská operace 15. 8. sev. Korea osvobozena sov. vojsky 2. 9. bezpodmínečná kapitulace Japonska; konec 2. svět. války
