psychologie národů

psychologie národů, Völkerpsychologie - psychologický směr založený v 2. polovině 19. století H. Steinthalem a M. Lazarusem jako srovnávací disciplína, zabývající se výzkumem psychických jevů a znaků odlišujících jedno etnikum od druhého (řeč, expresívní projevy, náb. obřady, zvyky a obyčeje, styl odívání, hud. a pohybové projevy a další kategorie studované etnickou psychol.), nebo zkoumáním vlivu kult. hodnot na způsob života jednotlivců a národů v průběhu hist. vývoje (práce soustředěné v rámci tzv. psychol. kultury či kulturní psychologie, představované zejména Wundtovou klasifikací čtyř stupňů kult. vývoje na období charakterizované převahou biol. potřeb a afektů v psychickém obraze prehistorického člověka, na období totemistické, období mytologické a na období rozvinuté humanity, dále tezí J. Lindworského (1875-1939) o principiální podobnosti myšlení prehistorického a současného člověka, lišícího se pouze v oblasti vytváření nových pojmů a chápání složitějších vztahů v posuzování podstatného, a hypotézou G. Tarda o napodobení, protikladnosti a přizpůsobení jako zákl. činitelích vývoje kultury, jehož hl. znaky jsou stálost a proměny). P. n., která zavedla později kritizované pojmy primitiv, primitivní duše (mentalita, myšlení) a nekulturní (ve smyslu prehistorické) národy, věnovala zvl. pozornost interpretaci vzniku mýtů v různých teoriích tzv. mytol. domněnek a v některých aspektech se dotkla i tzv. k olekti v n í ps y ch ol ., zabývající se v 1.pol. 20.st. psychickými fenomény života v sociálních strukturách či pospolitostech (,,duše davu" v životě a kult. národa). Jedno z hl. děl o problematice p. n. tvoří Völkerpsychologie W. Wundta, publikovaná v období 1912-21, Elemente der Völkerpsychologie (Základy psychol. národů) a Probleme der Völkerpsychologie (Problémy psychol. národů) téhož autora, Mythus und Religion (Mýtus a náboženství) H. Steinthala, Uber den Ursprung der Sitten (původu obyčejů) a Uber die Ideen in der Geschichte (ideách v dějinách) M. Lazaruse. - Přestože p. n. v mnohém kladně ovlivnila vývoj vědy (rozvoj sociol., obohacení etnografické a soc. psychol. metodologie), stala se souč. východiskem nacionálně a rasově podbarvených teorií antihumánního za.měření.