Ukrajina země
Ukrajina, ukr. Ukrayina, do 1991 součást býv. SSSR jako Ukrajinská SSR. rep. na vých. Evropy u Černého a Azovského moře; 603 700 km2, 48 mil. obyv. (2001) srov. 51,0 mil. obyv. (1986), 73,6% Ukrajinců, dále Rusů, Bělorusů, Moldavanů, Poláků; úřední jaz. ukrajinský a rus., hl.m. Kyjev. - Ukrajina je hist. název území obývaného Ukrajinci. Ve 12.st. používán pro Perejaslavské knížectví (státní útvar od 2.pol. 11.st. do 1239) a část Haličského knížectví, od 13.st. tímto pojmem ozn. střední Přídněpří, Haličsko-volyňské knížectví, po sjednocení Ukrajiny s Ruskem (1654) je postupně tímto pojmem označováno celé území. - Povrch rozsáhlé roviny rozčleněn jednotlivými vrchovinami, na Z Volyňsko-podolskou plošinou, na SZ Polesím, na SV Středoruskou vrchovinou, na J Přiazovskou vrchovinou a na poloostrově Krym zkrasovělými Krymskými horami. Na JZ vystupují nejvýše Poloniny (Goverla, 2 061 m n.m.). Podél pobřeží Černého moře Černomořská nížina, ve středu při Dněpru Dněperská nížina. Největší ř. jsou Dněpr s přítoky, Jižní Bug, Dněstr a Severský Donec; velké přehradní nádrže Kremenčugská, Kachovská a Kyjevská. Na většině území je mírné vnitrozemské podnebí s průměrnými teplotami ledna -7 až -8 °C, července 18 až 19 °C; na Krymu podnebí subtrop., v lednu 2-4 °C, v červenci 23-24 °C. Srážek roč. 300 mm na J a JV, 1 200 až 3 000 mm v Karpatech. Rostlinstvo a živočišstvo smíšených lesů přechází ve středu a na J v lesostepní a stepní. - Ložiska kamenného a hnědého uhlí, rašeliny, ropy, zemního plynu, rud železa i neželezných kovů (manganu), solí, fosfátů, tuhy. - USSR se stala během social. výstavby vysoce rozvinutou prům. rep. s intenzívním kolektivním zeměd. Význ. prům. těžební (Doněcká, Lvovsko-volyňská, Dněperská uhelná oblast; Krivorožská železnorudná oblast; záp. U. - ropa a zemní plyn), energetiky (hl. tepelné elektrárny, ale i kaskády hydroelektráren na Dněpru), dále prům. chem. a petrochem., hut. (železo, mangan), stroj. (dop. prostředky, lisy, obráběcí stroje, přístroje, lodě), automobilový, letecký, el.tech., elektroniky, polygr., pap., farm., stav. hmot, sklář. a keramiky, text., oděvní, kožedělný, dřevozpracující, všestranný je prům. potravinářský. U. má intenzívní zeměd. Pěstují se obilniny (pšenice, kukuřice, ječmen, proso), rýže, řepa cukrová, brambory, slunečnice, len, konopí, tabák, ovoce, zelenina, vinná réva. Význ. je chov skotu, prasat, ovcí, koz, drůbeže, lov ryb. Dop. žel., silniční, let., námořní (přístavy Oděsa, Cherson, Ždanov), ř. a potrubní (hustá síť ropovodů a plynovodů). - Správní rozdělení: 27 oblastí.
