Uhry
Uhry, Uhersko - státní útvar od 10.st. do 1918 na území dnešního Maďarska, Slovenska, Zakarpatské Ukrajiny, záp., sev. a stř. části Rumunska, Vojvodiny, Charvátska a Burgenlandu; někdy se rozlišují v užším teritoriálním významu Uhry, král. uherské, a v širším významu Uhersko, země uherské koruny, k nimž patřila území buď v personální unii s uh. král. (král. charvatské, dočasně Dalmácie a další), nebo přímo na uh. králi závislá (zejm. Sedmihradsko). Integrita U. byla narušena v 16.-17.st. za turecké expanze do stř. Evropy; od 18.st. mělo uh. král. zaručeno zvláštní postavení v rámci habsburské monarchie, ale vídeňský dvůr většinou centrálně spravoval vedlejší země uh. koruny (Sedmihradsko, Voj. hranice). Po porážce burž. revoluce 1848-49 se staly Uhry, Sedmihradsko, Charvátsko-Slavonsko a Banát korunními zeměmi v rámci centralizovaného rak. císařství a bylo uskutečněno poněmčení správních úřadů. Říjnovým diplomem 1859 byla obnovena uh. ústava z 1848. 1867 byla v důsledku rak.-uh. vyrovnání vytvořena dualistická rak.-uh. monarchie; U. se staly zákl. nového státoprávního celku - Zalitavska (Uherska) s vlastním parlamentem a vládou v Budapešti. V rámci tohoto celku získalo 1868 určitou autonomii Charvátsko-Slavonsko (v.t. charvátsko-uherské vyrovnání); na ostatním území uplatňovaly vládnoucí maď. aristokratické kruhy politiku tuhé centralizace a násilné maďarizace nemaď. národů. Od 1908 byly společným územím Rakousko-Uherska Bosna a Hercegovina. Pokusy maď. vládnoucích kruhů udržet existenci Uherska i po rozpadu Rakousko-Uherska v 1918 ztroskotaly a Uhersko bylo rozděleno mezi nástupnické státy stř. a jv. Evropy. V.t. Maďarsko-dějiny; Zalitavsko.
