Trier město
Trier [trír], Trevír - m. v SRN v Rýnsku-Falci, na stř. Mosele; 93 700 obyv. (1985). Prům. stav. hmot, loďařský, ocelářský, stroj., el.tech., kožedělný, pivovarnický, vin., tabákový. Dop. křižovatka (ř. přístav na kanalizované Mosele). Univ. (zal. 1970), muz., divadlo, knihovna. Tur. ruch poblíž hranic s Lucemburskem a Francií. Řím. a jiné arch. památky. Rodiště K. Marxe. - Ve starověku pův. středisko kelt.-germ. kmene Treverů; mezi 16-13 př.n.l. zal. císařem Augustem m. Augusta Treverorum. Od 1. století hl.m. provincie Belgica. 260-270 sídlo vzbouřených galských císařů; 275-276 poškozeno vpádem Alamanů a Franků. Ve 4.st. západořím. císařská rezidence a sídlo nejvyšších správních úřadů Galie; m. tehdy mělo asi 70 000 obyv. Od konce 4.st. úpadek a pokles počtu obyv., dvůr a správní úřady přemístěny do Milána a Arles; 475 dobyt Franky. Od 3.st. biskupství, od 6. st. arcibiskupství (sufragány biskupové z Met, Verdunu a Toulu). 882 m. vypleněno Normany; 902 odevzdáno arcibiskupům. Od pol. 10.st. oživení obchodu, 1143 opevněno hradbami, kolem 1190 bylo kodifikováno m. právo. Trevírští arcibiskupové patřili od 13.st. k porýnským duchovním kurfiřtům a zač. 14 st. získali titul arcikancléřů pro Burgundsko. Budování jejich vlastního knížectví v povodí Mosely dovršil ve 14.st. Balduin Trevírský z rodu Lucemburků; na zákl. Zlaté buly Karla IV . obdržel trevírský arcibiskup první místo mezi kurfiřty řím.něm. říše. Město T. si vydobylo v 15.-16.st. samostatnost na arcibiskupech (obchod s vínem, obilím, látkami); 1473-1798 univ. Od 2.pol. 16.st. pokles významu m.; 1803 sekularizováno arcibiskupství. 1794 až 1814 Trier součástí Francie, od 1815 Pruska (od 1871 zároveň Německa). Poškozen bombardováním za 2.svět. války.
