Tádžikistán země
Tádžikistán, republika v Stř. Asii v oblasti Pamír; 143 100 km2, 6,92 mil. obyv. (2005 úřední odhad) srov. 4,50 mil. obyv. (1985), 58,8% Tádžiků, 22,9% Uzbeků, dále Rusů, Kirgizů; úřední jaz. tádžický a rus., hl. m. Dušanbe. - Do 1991 součást býv. SSSR jako Tádžická svaz. social. republika - v.t. Tádžikistán dějiny Povrch hornatý, přes pol. území je výšce nad 3 000 m n.m. Na SZ a ve středu jsou vysokohorská pásma Turkestánského, Zeravšanského, Gissarského a Zaalajského hřbetu, dále Alajské pohoří a na V zaledněný Pamír s nejvyšší h. Tádžikistánu (štít Komunismu - Qullai Garmo, Pik Garmo - 7 495 m n.m.). Na S kontlina Ferganská, na JZ dolina ř. Vachš. Hl. řeky Syrdarja, Amudarja, Zeravšan, Vachš, Pjandž. Podnebí vnitrozemské, suché, ovlivňované nadmořskou výškou, s typickými výškovými pásmy; v dolinách průměrná teplota července 23-30°C, ledna od 3°C do -1°C, okolo 1 500 m n.m. je již lednová teplota -20°C. Rostlinstvo pouštní, stepní, vysokohorských luk. - Ložiska rud neželezitých kovů, rtuti, ropy, zemního plynu, uhlí. - Prům. zaměřen na těžební, energetický (velké hydroelektrárny), chem., prům. hnojiv, dále text. (bavlnářství), pap. a celulózy, stroj., potr. a vinařský, stav. hmot. - Pro zeměd. je důležité zavodňování; obdělává se asi 6% území; pěstuje se bavlník, obilniny, rýže, olejniny, tabák, vinná réva a hl. ovoce a zelenina. V h. oblastech významný chov ovcí a koz, skotu, prasat, drůbeže, koní; chov bource morušového. - Dop. silniční, žel., let. a říční. - Správní rozdělení: 1 autonomní oblast (Hornobadachšanská), 3 oblasti, 45 rajónů.
