Svatopluk z Mojmírovců
Svatopluk z dynastie Mojmírovců, †894, synovec knížete Rastislava; od 871 velkomoravský kníže. Koncem 60. let obdržel vládu v údělném knížectví (jeho poloha není známa). 870 byl ve sporu s Rastislavem, podřídil se východofranskému králi Karlomanovi, zajal Rastislava a vydal ho východofranské říši. 871 zbaven vlády Franky, kteří chtěli ovládnout celou Velkomor. říši. Ještě v roce 871 se lstí opět zmocnil vlády a svrhl franské panství; 872-873 obhájil v úspěšných bojích nezávislost Velkomor. říše, která byla uznána 874 mírem ve Forchheimu Arnulfem Korutanským. 880 uzavřel spojenectví s papežskou kurií (byl přijat do její ochrany) a dosáhl vytvoření velkomor. círk. organizace (arcibiskup Metoděj). 882-884 si podřídil Čechy; ponechal vládu Bořivoji I., který přijal od Metoděje křest (bezprostřední vláda S. v Čechách od 888-889). V nových bojích s východofranskou říší 883-884 dobyl Panonii, 884 a 885 uzavřel mír s Karlem III. Tlustým a Arnulfem Korutanským. Rozpory mezi stoupenci slovanské a lat. liturgie vyřešil kolem 888 vyhnáním Metodějových žáků. 892-893 odrazil nový útok Arnulfa Korutanského na Velkou Moravu. Za vlády S. (v některých pramenech a v pozdější tradici nazýván králem) největší územní rozsah Velkomor. říše (v závislosti území Vislanů, Lužických Srbů).
