Stašek Antal
Stašek Antal, 22. 7. 1843 - 9. 10. 1931, vl.jm. Antonín Zeman, č. prozaik; advokát v Semilech; otec I. Olbrachta. 1874-75 působil v Petrohradě jako vychovatel, Rusko navštívil též 1889 a 1897. Jako advokát často hájil zájmy č. lidí proti něm. továrnám a důkladně poznal národnostní a sociální problematiku pohraniční oblasti. Byl činný veř. i politicky (1889-95 zemský poslanec za staroč. stranu, 1918 člen rev. Národního shromáždění). Nejprve psal verše, jež vyšly 1928 pod titulem Co minulo a nevrátí se více. Ve Staškově próze se projevoval od zač. smysl pro charakteristiku lid. podkrkonošských postav hledajících východisko z tíživé životní situace (povídka Švec Matouš, román Nedokončený obraz, povídky Blouznivci našich hor ). Sociálních romány (V temných vírech, Na rozhraní). Román O ševci Matoušovi a jeho přátelích. Staškovu osobnost, jeho um. a názorový vývoj i obraz č. Podkrkonoší od pol. 19.st. ukazují Vzpomínky.
