Spolková republika Německo - kinematografie
Spolková republika Německo - kinematografie, v poválečném období se nezabývala problémy souč. a války (do 1954 v SRN zákaz tvorby na souč. témata). Později kromě řady komerčních filmů vznikaly i filmy s válečnou tematikou, jejichž krit. aspekt byl polit. konformně oslaben (Canaris, režie A. Weidemann, Ďáblův generál, režie H. Käutner). Spol.krit. zaměření se objevuje ve filmech R. Thieleho (*1918, Dívka Rosemarie) a W. Staudteho (Růže pro státního návladního, Posvícení). V 60.letech nastoupila nová tvůrčí generace: U. Schamoni (*1939, Ono ), V. Schlöndorff (Mladý Törless, Náhlé bohatství chudáků z Kombachu, Ztracená čest Kateřiny Blumové), A. Kluge (Rozloučení se včerejškem, Artisté pod kopulí cirku). V 2.pol. 60.let a počátkem 70.let nastupuje další skupina mladých režisérů, tvořících svá díla v malých, nezávislých produkcích, později často v koprodukcích s USA a zaměřených na kritiku souč. negativních jevů ve společnosti: P. Fleischmann (Lovecké výjevy z Dolních Bavor, Hamburská nemoc), R. W. Fassbinder (Katzelmacher, Manželství Marie Braunové, Třetí generace), W. Herzog (Signál k životu, Stroczek, Woyzeck), Hans-Jürgen Syberberg (*1935, Ludvík - Rekviem za panického krále), Karl May (Hitler film z Německa), Win Wenders (*1945,V běhu času, Americký přítel, Stav věcí, Paris, Texas), Margarethe von Trotta (*1942, Druhé probuzení Christy Klagesové, Sestry aneb Rovnováha štěstí, Olověná doba).
