Slované
Slované, skupina evr. národů, jejichž jazyky náleží k slovanské větvi indoevr. jaz. skupiny. Etnogeneze S. začala snad již ve 2. nebo na začátku l.tis. př.n.l. nejspíše v oblasti mezi Vislou a Dněprem (Praslované). První bezpečné hist. zprávy o S. jsou až ze 6.st. n.l. V tomto a v následujícím st. vyvrcholila jejich expanze, při níž osídlili stř. Evropu (až po Polabí a Pomohaní), značnou část Balkánu a ve vých. Evropě pronikali na území obydlená Balty a Ugrofiny. Rozšířením S. na velkém území postupně zanikala jejich někdejší jaz. jednota a další vývoj probíhal odlišně podle místních podmínek. V nových sídlech se vnitřním vývojem i vlivem podnětů z někdejšího řím. prostředí i od sousedních etnik urychlil vývoj spol. i kult. Po zformování nejst. slovanských kmenových svazů (Antové, Sámova říše) vznikaly v důsledku dalšího vývoje od 9. st. první slovanské státy (Bulharsko, Velkomor. říše, Polsko, přemyslovský stát, Kyjevská Rus), které se význ. podílely na evr. dějinách. - Dnešní Slované se z jazykového hlediska dělí na vých. (Bělorusové, Rusové, Ukrajinci; asi 192 mil.), záp. (Ceši, Slováci, Poláci, Lužičtí Srbové; asi 54,5 mil.) a již. (Slovinci, Charváti, Srbové, Bulhaři a Makedonci; asi 28,2 miliónu).
