Slavníkovci
Slavníkovci, velmožský (knížecí) rod v Čechách v 10.st.; opírali se o vl. držbu získanou v období sjednocování Čech; patrně dědici zlických knížat (Kouřim). I když S. uznávali svrchovanost Přemyslovců (Vojtěch se stal pražským biskupem), jejich moc se konsolidovala jako samostatný raně feud. útvar s vl. družinou, pohraničními hradišti (Chýnov, Netolice, Doudleby, Litomyšl, Kladsko) a knížecí rezidencí (přestavba Libice). S. rovněž razili vl. mince (povrchová těžba stříbra v Malíně). V 80.letech 10.st. se vztahy mezi S. a Přemyslovci zostřovaly; proti S. vystupovaly některé rody z přemyslovské družiny. 995 využila přemyslovská družina odchodu větší části slavníkovského vojska na zahr. válečnou výpravu císaře Oty III., přepadla Libici a 28. 9. 995 přítomné členy slavníkovského rodu povraždila. To vedlo k zániku slavníkovského panství. V.t. Radim; Soběbor.
