Sicílie
Sicílie, it. Sicilia - největší ostrov ve Středozemním moři, již. od Apeninského poloostrova; 25 426 km2. Spolu s okolními ostrovy (25 708 km2, 4,86 mil. obyv. 2001 srov. 5,05 mil. obyv., 1984) tvoří kr. v již. Itálii, kr.m. Palermo. Od evr. pevniny je S. oddělena Mesinským průlivem, od Afriky Tuniským průlivem. Hornaté vnitrozemí s činnou sopkou Etnou (3 269 m n.m.); při pobřeží nížiny. Subtrop. podnebí se středomořskou vegetací. Pěstuje se vinná réva, citrusy, olivy, bavlník, pšenice, ječmen. Chov ovcí; rybolov. Prům. těžební (ropa, zemní plyn, síra, sádrovec, mramor), potr., loďařský, chem., text. Přímořské lázně, architektonické památky. Tur. ruch. - Pův. obyv. S. byli Elymové, Sikanové a Sikelové. V 11.st. př.n.l. začala foinická a v 8.st. řec. kolonizace, 480 př.n.l. získali na S. hegemonii Syrakusy vítězstvím nad Kartágem. Za 1. punské války ovládli S. Římané. V období řím. říše postupný úpadek S.; 440 n.l. dobyta Vandaly, 493 Ostrogóty, 535 Byzancí, v 9.st. Araby. Za arab. panství ekon. a kult. rozkvět. 1060-1091 dobyli S. s podporou papeže (jako papežské léno Roberta Guiscarda) Normani pod vedením Rogera I. Za Rogera II. sjednoceny normanské výboje na S. a v již. Itálii do král. sicilského, které 1194 zdědili Štaufové. V době vlády Normanů a štaufské dyn. nový rozkvět S. 1263 král. uděleno jako papežské léno Karlu I. z Anjou, který je za pomoci fr. rytířů dobyl 1266 (bitva u Beneventa) a obhájil proti nárokům Konradinovým 1268 (bitva u Tagliacozza). Příchod fr. feudálů vyvolal 1282 lid. povstání na S. (sicilské nešpory); toho využil Petr III. Aragonský k ovládnutí ostrova (Anjouovci se udrželi v Neapolsku). 1282-1410 pod vládou aragonské dyn., pak v personální unii s Aragonií a od 1516 se Španělskem do 1713 (zároveň v unii s Neapolskem 1442-58 a 1504-1713). 1713 připadla savojským vévodům, 1717 se ji znovu pokusili dobyt Španělé (Filip V.). 1718 ji získali rak. Habsburkové (fakticky až 1720). 1735 odstoupena sekundogenituře špan. Bourbonů; za napoleonských válek pod ochranou brit. loďstva. 1816-61 součást Král. obojí S. s hl. městem Neapolí. 1820-21, 1837 a 1848-49 povstání proti neapolskévládě, 1860 S. osvobozena G. Garibaldim; od 1861 součástí Itálie. - 10. 7. - 17. 8. 1943 ostrov dobyt amer. a brit. jednotkami. 1947 získala S.auton.statut. 1950 provedena pozemková reforma.
