Severní ledový oceán
Severní ledový oceán, oceán mezi sev. břehy Eurasie a Sev.. Ameriky, nejmenší z oceánů; 13,1 mil. km2, objem vody 17 miliónů km2, střední hloubka 1 130 m, největší 5 449 m. Okrajová moře jsou: Grónské, Norské, Barentsovo, Karské, Laptěvů, Východosibiřské, Čukotské, Beaufortovo, Lincolnovo a zálivy Baffinův a Hudsonův. Pobřeží v Eurasii je na Z členité, skalnaté, s mnoha fjordy; na V lagunové a s deltami velkých řek. V Kanadském arktickém souostroví jsou břehy převážně nízké. Větší ostrovy a souostroví jsou pevninského původu; největší ostrov Grónsko. Dno S. l. o. je členěno podmořskými hřbety (Lomonosovův, Mendělejevův) na hlubokomořské pánve. V nich převažují globigerinové jíly. Při pevninách jsou na dně fluvio-glaciální usazeniny. Centrální část S. l. o. je celoroč. pokryta souvislým mořským ledem; v zimě 9/10 rozlohy kryje driftující led o tloušťce asi 4,5 m. Plovoucí led se pomalu pohybuje od V k Z. Ledové kry o tloušťce 30-35 m, oddělující se z šelfových ledovců Kanadského arktického souostroví a pohybující se 6 i více let S. l. o., se využívají jako dlouhodobé driftující polární věd.výzk. stanice. Slanost vody (30-32 %0) je snižována přítokem asi 5 000 km2 ř. vody za rok. Proudem Východogrónským a Labradorským odtékají povrchové vody s plovoucím ledem do Atlantského oceánu. Kompenzačními proudy jsou Norský a Irmingerův z Atlantského oceánu a Beringův z Tichého oceánu, které přinášejí teplou a slanou (34,9-35,2 %0) vodu. Teplota povrchových vod S. l. o. je -1,8 °C až 1 °C. Ve srovnání s ostatními oceány je rostlinstvo i zvířena S. l. o. chudší. Rozšířen je fytoplankton, z živočichů hl. ryby (sleď, treska, mořský okoun), polární medvěd, mrož, tuleň, narval, běluha. Lodní dop. možná po dobu 3-5 měsíců s doprovodem ledoborců Sev. mořskou cestou a Severozáp. průjezdem. Severoevr. pobřeží otepluje Severoatlantský proud, který proniká do S. l. o. Hlavní přístavy: Murmansk, Belomorsk, Archangeľsk, Tiksi, Tromsø, Trondheim, Churchill. - Ze starších výzkumů je nejznámější plavba Nansenovy lodi Fram (1893-96), později plavby sov. ledoborců (Krasin, Sedov, Čeljuskin, Lenin) a driftujících polárních stanic (Sev. pól).
