Senegal - dějiny
Senegal - dějiny Území S. se stalo v 19.st. základnou fr. kolon. expanze v záp. Africe a posléze jednou z nejvýzn. fr. afr. kolonií. 1895-1958 bylo centrem Fr. záp. Afriky (hl.m. S. Dakar představovalo voj., hosp. a polit. středisko fr. západoafr. kolonií). 1959-1960 S. spojen s tehdejším Fr. Súdánem (Mali) ve Federaci Mali; v srpnu 1960 se stal samostatnou rep., udržující těsné hosp., polit. i kult. svazky s býv. metropolí. V zahr. politice vychází ze stanoviska neangažovanosti a dialogu; ve vnitřní polit. se vládnoucí Senegalská social. strana pokouší uskutečňovat program tzv. afr. socialismu. 1982 vytvořily S. a Gambie konfederaci Senegambie. 9.-15.st. území S. postupně součástí afr. říší Tekrúr, Mali a Songhaj od 15.st. vytváření řady menších kmenových knížectví, jež si udržela samostatnost až do 2. pol. 19. století 2. pol. 15.st. zal. prvních port. obch. stanic na senegalském pobřeží 17.st. Portugalci vytlačeni Holanďany a Francouzi l. pol. 19.st. vytvoření fr. základen na pobřeží Senegalu 1848 obyvatelům 4 fr. osad v S. (Saint Louis, Dakar, Rufisque a Gorée) přiznáno fr. občanství a právo volit 1 zástupce do fr. parlamentu 2. pol. 19.st. fr. koloniální expanze do vnitrozemí S.; zřízení fr. kolonie Senegambie 1904 Dakar prohlášen adm. centrem Fr. záp. Afriky 20.-30. léta 20.st. vytváření nár. buržoazie i děl. třídy 1942 dobytí Dakaru anglo-amer. vojsky 1942-45 Dakar význ. základnou Spojenců 1945 zal. strana Afr. blok (L.-S. Senghor), spjatá s fr. Social. stranou (SFIO) 1946 S. získal statut zámořského území v rámci Fr. unie 1948 reorganizace Afr. bloku v Senegalský dem. blok, který 1956 sloučen s dalšími stranami v Senegalskýlid. blok 1957 zal. Afr. strana nezávislosti S., hlásící se k marx.-len. (od 1960 v ilegalitě) 1958 vyhlášení auton. Senegalské rep. v rámci Fr. společenství 1959 reorganizace Senegalského lid. bloku v Senegalský pokrokový svaz 1959-60 spojení S. a Fr. Súdánu ve Federaci Mali 20. 6. 1960 vyhlášení nezávislosti Federace Mali 20. 8. 1960 rozpad Federace Mali - S. samostatnou rep. v rámci Fr. společenství (od září 1960 člen OSN) 1960-81 prez. L.-S. Senghor 1962 potlačení pokusu o státní převrat 1963 na zákl. nové ústavy přiznány prez. rep. význ. pravomoci 60.-70. léta uskutečňování programu ,,afrického socialismu", zavedení systému ekon. plánování; rozvoj spolupráce s Francií i dalšími kap. zeměmi 1976 reorganizace Senegalského pokrokového svazu v Senegalskou social. stranu, jež vstoupila do Social. internacionály 1981 po rezignaci prez. Senghora zvolen prez. rep. S. A. Diouf 1981-82 jednání mezi S. a Gambií o vytvoření konfederace únor 1982 schválení dohody o vytvoření konfederace S. a Gambie - Senegambie činného obyv. (1980). Pěstuje se hl. podzemnice olejná (polovina obdělávané půdy), dále proso, rýže, kukuřice, batáty, cukrová třtina, bavlník, palma olejná, banánovník, ovoce. Živoč. výr. ovlivňována v poslední době suchem; chov skotu 2,3 mil. kusů, ovcí a koz 3,2 mil. kusů, velbloudů 60 000 kusů (1983). Prům. těžební (kvalitní fosfáty), energetiky (698 mil. kWh, 1983), text., stroj., chem., cementárenský, potr. (zpracování zeměd. surovin - lisovny olejů, mlýny, rafinérie cukru), rybný. - Dop. žel. (1 186 km, 1983), silniční, ř., nám. (mez. přístav Dakar), let. (Yoff u Dakaru). - Vývoz fosfátů, podzemnice olejné, olejů; dovoz paliv, strojů a stroj. výrobků, dop. prostředků, potravin; hl. obch. partneři Francie, Velká Británie, Kuvajt, NSR, USA. Měna: 1 CFA frank = 100 centimů. Státní zřízení: republika v čele s prezidentem, voleným obyv. na 5 let; prez. jmenuje a odvolává vládu rep. Zákonodárným sborem je jednokomorové Nár. shromáždění, jež má 100 poslanců, volených obyv. na 5 let. Polit. strany: Senegalská social. strana, Senegalská dem. strana, Strana nezávislosti a práce Senegalu, Obnovená afr. strana nezávislosti Senegalu, Senegalské republikánské hnutí. Odborová ústředna: Nár. ústředna senegalských pracujících. - Od 1. 2. 1982 tvoří S. s Gambií Senegambijskou konfederaci, Senegambii, jejímž prezidentem je senegalský prezident. - Adm. se S. člení na 10 oblastí.
