Schiller Friedrich
Schiller [ši-] Friedrich von, 10.11. 1759 - 9.5. 1805, něm. básník a dramatik; spolu s J. W. Goethem nejvýzn. představitel tzv. něm. klasiky. Vedle lyrické a dram. tvorby psal i významná díla teoretická. Jeho literární počátky ovlivnilo hnutí Sturm und Drang, dále Ch. F. D. Schubart, 1739-1791, a F. G. Klopstock. Schubartova povídka K historii lidského srdce se stala podkladem pro dram. prvotinu Loupežníci. Následujícími dramaty Spiknutí Fieska v Janově a Úklady a láska vrcholilo a končilo hnutí Sturm und Drang. Drama. Don Carlos o svobodě smýšlení tvoří přechod ke klas. období tvorby, které je charakterizováno teor. úvahami o vztahu svobody individua i národa a význ. est. a etickými studiemi na základě Kantovy filozofie - Briefe über die ästhetische Erziehung des Menschen (Dopisy o estetické výchově člověka), Uber naive und sentimentale Dichtung (O naivním a sentimentálním básnictví) aj. Jejich význam spočívá ve zdůraznění zušlechťujícího vlivu um. a krásna na cestu člověka ke svobodě a humanismu. Do tohoto období spadá i navázání úzkého kontaktu s J. W. Goethem, jehož plodem byly známé básně a balady (Rukojmí, Potápeč, Ibykovi jeřábi, Píseň o zvonu). Hist., est. a etická studia se promítají do tzv. klas. období tvorby, kdy vznikala jeho nejzávažnější dramata Valdštejn, Marie Stuartovna, Panna orleánská, Vilém Tell, Messinská nevěsta a fragment Dimitrij.
