Petrohrad
Petrohrad, do 1914 Sankt Peterburg, do 1924 Petrograd, 1924-91 Leningrad - oblastní m. (stále Lenigradská oblast a přístav v SZ Rusku na Něvě; 4,12 mil. obyv. (2002) srov. 4,83 mil. obyv. (1984). Druhé největší prům., věd. a kult. středisko Ruska. Ř. a nám. přístav, mez. letiště, žel. křižovatka. Akademie věd Ruska, univ. a jiné vysoké školy. Arch. památky (Zimní palác, Admiralita, Petropavlovská pevnost, chrámy), šestnáct div., Ermitáž, muzea. - Zal. 16. 5. 1703 Petrem I. Velikým jako základna rus. moci na Baltu. 1712 prohlášen hl.m. Ruska. Význ. přístav, hosp., polit. a kult. středisko i architektonicky reprezentativní metropole rus. říše. 1724 zal. Akademie věd, 1819 univ. V 19.st. se stal centrem liberálního a rev. dem. hnutí (povstání děkabristů 1825, pettraševci, Zemlja i volja, narodnici, Čajkovci, Čornyj pereděl), na sklonku století se zde spolu s rozvojem prům. koncentrovalo děl. hnutí. 1878 byl zal. Severní svaz rus. dělnictva, 1895 V. I. Lenin zal. petrohradský Svaz boje za osvobození děl. třídy, 1902 vytvořen petrohradský výbor SDDSR a sílilo stávkové hnutí (v.t. obuchovská obrana 1901). V lednu 1905 začala v Petrohradě tzv. krvavou nedělí rus. rev. 1905-07, v únoru 1917 únorová burž. demokratické revoluce. 7.-8. 11. (25.-26. 10.) zvítězila v Petrohradě bolševická revoluce - Velká říjnová socialistická revoluce - VŘSR; rev. oddíly dělníků a námořníků dobyly Zimní palác - sídlo Prozatímní vlády - a moc převzaly sověty. 8. 11. (26. 10.) byla na II. všerus. sjezdu sovětů v paláci Smolném ustavena první sov. vláda (rada lid. komisařů) v čele s V. I. Leninem. Od 8. 11. (26. 10.) 1917 do l0. 3. 1918 byl Petrohrad hl.m. sov. Ruska, v březnu 1918 bylo hl.m. přeneseno do Moskvy a 1924 Petrohrad přejmenován na Leningrad. Za Velké vlastenecké války bylo město v leningradské bitvě 10. 7. 1941-9. 8. 1944 uhájen po 900 dnech blokády proti přesile nacist. vojsk. Rozkazem vrchního velitele Sov. armády z 1. 5. 1945 byl tehd. Leningradu udělen titul město-hrdina (1965 potvrzeno). - Prům. stroj., loďařský, el.tech., hut. (železo a barevné kovy), chem., energetiky, text., polygr., potravinářský. Jad. elektrárna (3 000 MW).
