Petr I. Veliký
Petr I. Veliký, 9. 6. 1672 - 8. 2. 1725, z rodu Romanovců, rus. car od 1682 (vlády se uja1 1689), imperátor (císař) od 1721, vynikající státník, vojevůdce a diplomat; syn cara Alexeje Michajloviče. - 1695-96 válčil s Turky, 1696 podnítil stavbu voj. lodí v masovém měřítku a položil tak základ ruského námořnictva. 1697 podnikl inkognito cestu do záp. Evropy s úmyslem vytvořit protitureckou koalici; přitom se seznámil s pokročilým angl. a niz. loďařstvím. 1700-21 vedl (spolu s Polskem a Dánskem) vítěznou severní válku proti Švédsku. Během této války začal budovat pravidelnou armádu a námořnictvo a zakládal metalurgické a text. manufaktury. Porážkou Švédů (bitva u Poltavy 1709) otevřel Rusku přístup k Baltu, vítězstvím nad Iránem 1722-23 získal záp. pobřeží Kaspického moře. 1703 založil Petrohrad. - Rada reforem státní správy (nahrazení bojarské dumy senátem a příkazů kolegií, ustavení gubernií, kontrola církve státem pomocí Sv. synodu) vedla k upevnění panovnického absolutismu a vytvoření úřednicko-šlechtické vrstvy v Rusku. Zároveň věnoval P. I. V. velkou pozornost rozvoji vědy a um. (zal. Akademie věd v Petrohradě 1724); usiloval o přizpůsobení rus. poměrů poměrům západoevr. Politika P. I. V. sice upevnila feud. řád v Rusku, současně však vytvořila podmínky pro rozvoj tržních a kap. vztahů.
