Papua-Nová Guinea dějiny
Papua-Nová Guinea - dějiny Vých. část ostrova Nová Guinea byla 1884 rozdělena mezi Velkou Británii (jv. část, zvaná Papua) a Německo (sv. část, nazvaná Země císaře Viléma). Brit. část přešla zač. 20.st. pod austr. správu, něm. kolonie prohlášena po 1. svět. válce. mandátním územím Spol. národů a po 2. svět. válce poručenským územím OSN ve správě Australského svazu (tzv. Severových. Nová Guinea). Obě území byla 1949 spojena v jeden správní celek pod svrchovaností Austrálie, z kterého 1975 vznikl samostatný stát. 1526 u pobřeží Nové Guineje přistáli port. mořeplavci (J. de Me neses) zač. 17.st. průzkum sv. a vých. pobřeží Nové Guineje a přilehlých ostro vů špan. mořeplavcem L. V. de Torresem 17.-19.st. průzkum Nové Guineje a okolních ostrovů hol., brit. a fr. mo řeplavci 1884-88 Papua brit. protektorátem (Brit. Nová Guinea) 1884-1914 sv. část Nové Guineje něm. kolonií (Země císaře Viléma) 1888-1906 Papua brit. kolonií 1906-73 Papua austr. zámořským územím 1914 obsazení něm. kolon. državy na Nové Guineji austr. vojsky 1920 bývalá něm. kolonie Země císaře Viléma předána jako man dátní území Spol. národů (Severových. Nová Guinea) do správy Austr. svazu 1942-45 území Severových. Nové Guineje a část území Papuy obsaze ny Japonci 1946-73 Severových. Nová Guinea poručenským územím OSN ve správě Australského svazu 1949 adm. spojení Severových. Nové Guineje a Papuy pod austr. svrchovaností (teritorium Papua-Nová Guinea) 1972 první všeobecné volby 1973 poskytnutí úplné vnitřní samosprávy 1975 vyhlášní nezávislého státu P.-N. G. v rámci brit. Společenství; vstup do OSN 1975-80 min. předseda M. Somare 1976 separatistické hnutí na ostrově Bougainville (jedno z největ ších svět. nalezišť mědi) a v některých částech Papuy 1980-82 min. předseda J. Chan od 1982 min. předseda M. Somare
