Pařížská komuna 1871
Pařížská komuna 1871, březen - květen 1871 - dočasná povstalecká a radikální vláda v Paříži v době města pruskou armádou. Podnětem povstání byla politická a ekon. krize Francie za druhého císařství. Po porážce Napoleona III. u Sedanu v prusko-fr. válce 1870-71 povstalci v Paříži svrhli císařství a vynutili si 4. 9. 1870 vyhlášení rep. Byla vytvořena vláda národní obrany (A. Thiers, J. Favre). Po dalších útocích pruských vojsk došlo ke kapitulaci Paříže 28. 1. 1871. Po únorových volbách do Nár. shromáždění se do čela vlády dostal A. Thiers, který podepsal předběžnou mírovou smlouvu. Proti Thiersovi a jeho vládě stáli radikálové, jejichž centrem byl pařížský ústřední výbor nár. gard, v němž působila řada členů fr. sekce I. internacionály. Na pokus Thiersovy vlády odzbrojit nár. gardu došlo k povstáním; vláda uprchla do Versailles, moc v Paříži převzal výbor nár. gardy. 26. 3. byly volby do rady Komuny (členy Komuny se stali L. E. Varlin, Ch. Longuet, E. Pottier, G. Courbet). Ve vedení P. k. se vytvořily dvě frakce, většinová z novojakobínů a blanquistů, menšinová frakce z proudhonistů. P. k. vytvořila stát nového typu; nahradila ministerstva komisemi, řízenými Výborem veř. blaha, vyhnala byrokraty, nahradila stálou armádu nár. gardou, rozpustila policii a četnictvo, zajistila pomocí polit. klubů, výborů bdělosti a jiných svazů účast mas na řízení. Otevřela lidu přístup ke vzdělání a kult., zrovnoprávnila ženy, provedla řadu soc. ekon. opatření social. charakteru (státní kontrola podniků). Neprovedla však konfiskaci majetku Fr. banky, nedbala důsledně o organizaci a výzbroj rev. armády, nepostupovala dosti rozhodně proti vládě. Za podpory Prusů vtrhla 21. 5. 1871 vládní armáda do Paříže a po týdenních pouličních bojích P. k. potlačila.
