Opava město
Opava, okr. m. v Moravskoslezském kr., v Poopavské nížině na ř. Opavě; 62 468 obyv. (2001) srov. 61 545 obyv. (1985). Got. kostel z 1360-70, barokně přestavěn; sněmovna, církevní a světské stavby. - Osada připomínána jako celní místo při cestě z Moravy do Polska 1185. Formující se m. bylo 1221 poškozeno tatarským vpádem na Moravu. Před 1224 obnoveno, 1247 získalo tržní a celní privilegia. Město zal. 1224 č. králem. Zámek a panství majetkem slezských knížat, v 16. st. panovníka, od 1614 rodu Lichtenštejnů. 1235 O. odrazila útok rus. a pol. vojsk, která vedl kníže Daniil Romanovič Haličský. Od 2.pol. 13.st. nejvýzn. m. Opavska, od počátku 15.st. jeho sídelní m. O. podporovala Jiřího z Poděbrad a jeho syny. 1511-1614 král. m. Nový hosp. rozvoj od 1849, kdy se stala hl.m. rak. Slezska (sídlo zemského sněmu a úřadů). Působiště č. vlasteneckých organizací ve Slezsku (Matice opavská). 1918-28 hl. m. země Slezské. Mnichovskou dohodou 1938 odstoupena nacist. Německu; osvobozena čs. a sovětskou armádou 22. 4. 1945 v rámci ostravské operace. - Arch. a kult. památky. Slezské muz., Slezské div. Z. Nejedlého, loutkové div., Slezský ústav ČSAV. Dům umění, památník P. Bezruče. Nová výstavba, sportovní areály. Dop. křižovatka. - Prům. důlního stroj., chem., text., oděvní, kožedělný, farm., stav. hmot, pap., sklářský, cukrovarnický, konzervárenský, mrazírenský, škrobárenský, pekárenský; zahradnictví.
