Oceánie ostrovy
Oceánie [-ny-], souhrnné označení ostrovů (asi 10 000) a souostroví v záp. a stř. části Tichého oceánu, od Palau a Nové Guineje k ostrovu Sala y Gómez; asi 1,25 mil. km2, 10,3 mil. obyv. (1982). Dělí se na Melanésii, Mikronésii, Polynésii a Nový Zéland. Ostrovy jsou hl. korálové (Marshallovy, Karolíny, Kiribati, Tuvalu, Tuamotu, Nauru) a sopečné (Havajské, Samoa, Markézy, Společenské) s intenzívní tektonickou činností. Nejvyšší h. je Djaja (5 030 m n.m.) na Nové Guineji, nejvyšší činná sopka je Mauna Loa (4 169 m n.m.) na ostrově Hawaii. Ostrovy O. leží v pásmu trop. a subtrop. podnebí, zmírněného oceánskými vlivy. Roční srážky 1 000-4 000 mm, na návětrných svazích více než 10 000 mm. Ríční síť a jezera pouze na větších ostrovech. Rostlinstvo a zvířena jsou převážně endemické; pro jejich ochranu jsou zakládány nár. parky a přír. rezervace. Pěstuje se palma kokosová, banánovník, ananas, chlebovník, kaučukovník, cukrová třtina. Těží se fosfáty, guáno, rudy neželezných kovů. Nám. přístavy a letiště.
