Martinův pochod
Martinův pochod [-ten-, podle fr. hutníka P. E. Martina], způsob výr. surové oceli v nístějové peci vypracovaný a zavedený 1865 P. E. Martinem. Během zkujňování se ze vsázky surového železa a ocelového odpadu odstraňují oxidací nežádoucí doprovodné a škodlivé prvky (C, Mn, Si, P, S). Podle druhu vyzdívky pece je M. p. kyselý a zásaditý, podle složení vsázky rudný, odpadkový a rudno-odpadkový. Význam M. p. značně poklesl zavedením výr. oceli v kyslíkových konvertorech.
