Martinů Bohuslav
Martinů Bohuslav, 8. 12. 1890 - 28. 8. 1959, č. skladatel; jeden z význ. představitelů hudby 20.st. 1923-40 žil převážně ve Francii (1938 naposledy ve vlasti), kde získal proslulost tvorbou orchestrální (Half-Time - Poločas, La Bagarre - Vřava), komorní i koncerty; pro č. scény napsal četné opery (Hry o Marii, Veselohra na mostě, Divadlo za branou ) a balety (Špalíček). Vrcholnými díly tohoto období jsou orchestrální Concerto grosso, Dvojkoncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány a opera Julietta. 1941-53 působil v USA; zde vzniklo 6 symfontt (Šestá, zvaná Symfonické fantazie ), jimiž získal svět. pověst. Od 1953 žil převážně v Evropě, zvl. ve Francii, Itálii a Svýcarsku. 50.léta vedla jeho hud. myšlení k námětům z domova a mládí (kantáty na texty M. Bureše Otvírání studánek, Legenda z dýmu bramborové nati, Romance z pampelišek, Mikeš z hor), k umělecky ztvárněné touze po návratu, ale i k velkým filoz. laděným koncepcím (orchestrální Paraboly, Fresky Piera della Francesca, Rytiny, oratorium Gilgameš. 4. a 5. klavírní koncert, opery Řecké pašije a Ariadna). Po celý život se věnoval též tvorbě komorní (7 smyčcových kvartetů), klavírní (cykly Loutky a Etudy a polky, Fantasie a toccata, Sonáta, Sinfonietta giocosa pro klavír a orch.) a vokální (cykly písní Písničky na jednu stránku, Písničky na dvě stránky, Nový Špalíček, sbory Petrklíč , madrigaly, kantáta Kytice ). Zemřel ve Švýcarsku; 1979 byly jeho ostatky převezeny do ČR a uloženy v rodném m. Poličce.
